Jak zacházet s penězi?

Další prnízeVítejte u pokračování předchozího článku o penězích. Jak zacházet s penězi a jak ušetřit? Ukážu vám model, který používám já.

V minulém článku jsem se zmiňoval o tom, jak získat peníze. Z mého pohledu nejčastějším způsobem je klasické zaměstnání. Je mnoho kritiků tohoto způsobu, hovořících o nesvobodě zaměstnanců, o tom, že prací v zaměstnání nelze zbohatnout, o potlačování svobodného myšlení a jiných věcech. Tito lidé preferují podnikání jako způsob výdělku. Mají možná pravdu, ale jak jsem již napsal minule, představte si svět samých podnikatelů a žádných zaměstnanců, jak by takový svět mohl fungovat?

Nemohl! Nedokážu si to představit. Takže jsem zastáncem zaměstnání jako jednoho ze zdrojů příjmu. Je samozřejmě dobré mít „pojistku“, klidně i více, aby člověk nebyl závislý pouze na penězích ze zaměstnání.

Tím se dostávám k tomu, co mě naučil můj táta…

Vždycky říkal, že každý člověk by si měl odkládat 10% ze svých příjmů, bez ohledu na to, kolik vydělává. Nezáleží na tom, jestli je to 8.000 nebo 30.000 jakékoliv měny.

Když jsem nad tím hlouběji přemýšlel, zjistil jsem jednoduchou matematikou fakt, že tímto způsobem za 10 měsíců naspoříme na 1 měsíc bez příjmů, při zachování našich standardů. Je to však pouhá teorie, v praxi nám inflace užírá každý den malý kousek našich úspor. V současné době (2013) je inflace kolem 3%, to znamená, že když mám 1000 Kč, tak za rok bude mít bez zhodnocení při takové inflaci hodnotu jen 970 Kč. Jak tomu zabránit? Způsobů je několik.

Nejvýhodnější, ale zároveň nejrizikovější jsou dle mého názoru investice. Investujete volné prostředky např. do akcií, do podílových fondů, do zlata apod.

Dalším, měně výhodným, ale jistějším způsobem je ukládání volných prostředků na spořící účet, či termínovaný vklad. Peníze se vám úročí sice nižším úrokem, než je inflace, ale alespoň částečně sníží její dopad.

A teď jak to dělám já…

Po mnoha kopancích, které jsem v životě udělal (zadlužování se apod.), mi došlo, že způsob jakým zacházím s penězi není ten správný. Částečně jsem si vzal příklad z toho, co tvrdil táta a trochu to vylepšil.

5% z platu ukládám na spořící účet jako rezervu pro případ náhlé ztráty zaměstnání nebo výrazného poklesu příjmu z důvodu nemoci.

5% z platu ukládám na jiný spořící účet pro případ nečekaných výdajů typu „rozbitá pračka“ apod.

5% z platu jde na pasivní příjem (akcie, fondy, nebo cokoli, co generuje další příjem jako pasivní. Zde záleží na mém momentálním rozhodnutí podle situace na trhu. Těchto 5% lze investovat i do stavebního spoření, které vám ovšem vygeneruje zisk až za 6 let, ale je to jistější způsob než například investice do akcií.

5% z platu investuji do zlata. Proč zrovna zlato? Zlato má svou hodnotu, která s jeho ubýváním stále roste. Zároveň není závislé na politické situaci, na měně apod. V případě krachu čehokoli lze zlatem platit kdekoli na světě. Těchto 5% do zlata je pro případ nejvyšší katastrofy typu znárodnění úspor, pád měny, krach ekonomiky, hladomor apod. Mluvím tady o nákupu fyzického investičního zlata nejvyšší ryzosti, v žádném případě nenakupujte zlato jako cenné papíry na burze. Jediné zlato, které opravdu vlastníte, je to, které fyzicky držíte v ruce!

Takže suma sumárum to máme 20% z platu. Ano, je to o 100% více než tátův model. Zdá se vám to hodně? Tak se zamyslete, kolik každý měsíc utratíte za bydlení a zálohy za energie… Nebo zkuste přemýšlet, zda 2.000 z každých 10.000 platu je hodně oproti tomu, kolik měsíčně utratíte za zbytečnosti…

Co si myslíte o tomto článku? Můžete zanechat komentář nebo prezentovat vlastní způsob hospodaření s penězi…

Peníze, peníze a zase peníze

PenízeKrátké zamyšlení nad penězi, kde se berou, jak je získat, využít a udržet. Několik tipů, jak s penězi zacházet a jak si vytvořit rezervy pro horší časy. To vše se dočtete v následujícím článku.

O penězích toho bylo řečeno už mnoho. Peníze hýbou světem a nejspíš nikdo si bez nich nedokáže svůj život představit. Jsou však opravdu tak důležité nebo je lidé jen přeceňují?

Dovolte mi krátké zamyšlení…

Pro pochopení peněz je nutné ohlédnout se do historie. Proč vlastně peníze vzniky?

Již od pradávna spolu lidé obchodují. Každá výměna něčeho za něco s jiným člověkem je vlastně obchod. Obchodovalo se už v době kamenné, kdy lidé peníze neznali, formou výměny. Například kožešiny za nástroje, nástroje za maso apod. Takové obchody se časem stali nevýhodné.

Představte si, že máte kopu vajec a potřebujete třeba mléko. Jdete na výměnný trh a může nastat problém. Vy máte vejce, ale musíte najít někoho, kdo bude mít mléko a zároveň bude chtít vejce. Na trhu je jediný prodejce s mlékem, ten však chce maso, které nemáte. Musíte najít někoho s masem, kdo bude chtít vejce, vyměnit vejce za maso a pak maso za mléko… Vidíte tu složitost?

S přibývajícím množstvím obchodů se tento způsob obchodování stával složitým, zdlouhavým a nevýhodným. A tak přicházejí na scénu peníze, nejprve v podobě mincí z drahých kovů a později v papírové podobě. Detaily zde vynechám. Pokud se chcete zajímat o historii peněz více, tak doporučuji shlédnout šestidílný seriál Vzestup peněz, který jsem před pár měsíci sám viděl a myslím, že zpracování je dost kvalitní. Souvislosti pak pochopí i průměrně vycvičená opice. 🙂

Podstatné je, že peníze samy o sobě jsou jen kusem papíru nebo kovu. Hodnotu jim dodává teprve to, že jim lidé věří. Za svou práci v zaměstnání dostáváme peníze, ty nám budou k ničemu, pokud jim někdo jiný nebude také věřit a nebude je tedy chtít, tudíž si za ně nic nekoupíme.

V dnešní době už vlastně ani tolik nevěříme penězům, jako spíš pouhým číslům. Výplaty nám přijdou na účet v bance, vidíme jen čísla. U obchodníka zaplatíme platební kartou, zase jen čísla na papíře. Provedli jsme obchod, aniž bychom peníze drželi v ruce, nebo je alespoň viděli – pouze čísla…

Takže všeobecně si myslím, že peníze jsou poněkud přeceňované. Pokud by se zhroutil systém peněz, pak nám zůstanou jen bezcenné papírky a čísla v bance. Napadlo Vás někdy, že se to může stát? Co vám pak zbude? Z milionáře se stane žebrák a z chudého statkáře majícího jednu krávu a pár slepic, nebo z bezdomovce sbírajícího měď se rázem může stát milionář (s trochou nadsázky). 😉

Naučil jsem se vnímat peníze jako energii. Peníze jsou potřebné v dnešním světě a jsou fajn. Někdo říká, že peníze jsou zdrojem zla, ale nejsou to peníze samotné, je to o lidech, o tom k čemu peníze využívají. Proto si myslím, že peníze jsou dobré a mohou pomáhat. Samozřejmě ne ony samotné, ale jako prostředek.

Jak peníze získat a jak je zhodnotit?

Nejčastějším způsobem je klasické zaměstnání, výměna svého času za peníze. Někdo říká, že je to nejhorší způsob jak přijít k penězům, ale jak by to asi fungovalo, kdyby najednou každý podnikal a žádná firma neměla své zaměstnance? Kdo by pak dělal jejich práci?

Můžete nad tím, co jste teď přečetli, přemýšlet. Nebo nemusíte, je to na vás…

Několik způsobů jak myslet pozitivně

Pozitivní myšlení 2V minulém článku jsem se zmiňoval o pozitivním myšlení. Jak ale myslet pozitivně? Zde je několik způsobů jak toho dosáhnout… Přeprogramujte svůj mozek! 🙂

Trpíte-li často depresemi, stavy úzkosti, nebo jste prostě jen z něčeho smutní, zkuste na tom špatném najít něco pozitivního. Zeptejte se sami sebe, co dobrého vám momentální negativní situace může přinést. Nepropadejte hned sebelítosti, třeba se vybrečte, ale pak se nadechněte a začněte uvažovat, zkoumejte věc z jiných úhlů pohledu. Uvidíte, že se vám podaří najít něco, co je na dané věci pozitivní.

V knize Duševní ochrana od Teresy Mooreyové (nakladatelství Metafora) je například uvedeno těchto několik přístupů, které můžte vyzkoušet:

  • Vyhýbejte se depresivním novinovým titulkům – vyhledejte si něco humorného nebo optimistického.
  • Pravidelně se na sebe usmívejte do zrcadla. A pochvalte se!
  • „Zahálka je matkou hříchu!“ Dělejte něco. Pokud jste přišli o zaměstnání, pracujte jako dobrovolníci, uklízejte doma, jděte na procházku. Cítíte-li se pod psa, bude se vám to zpočátku příčit. Začínejte tedy po troškách, a jak vaše energie a chuť porostou, pomalu přidávejte.
  • Na sklonku každého dne napište tři dobré věci, které se vám přihodily, které jste viděli, nebo o nichž víte.
  • Také si napište tři věci, které se vám podařily a které způsobily, že je někdo, nebo něco o kousek lepší. Mezi ně patří i hlazení kočky nebo mytí nádobí, stejně jako uzavření skvělého obchodu či dopsání kapitoly v nové knize.
  • Veďte si deník lichotek, do něhož budete zaznamenávat vše hezké, co o vás řekli ostatní lidé, ať už se to může zdát jakkoli bezvýznamné.
  • Počítejte dary, jichž se vám dostalo, a také si je zapište. V životě je mnoho věcí, které považujeme za samozřejmost, ačkoli jsou ve skutečnosti dary. Například jídlo na stole, bezpečí před fyzickým útokem, tekoucí vodu – tenhle výčet je téměř nekonečný.
  • Na sklonku každého dne si přečtěte něco povznášejícího a povzbudivého, například poezii nebo román se šťastným koncem.
  • Zavolejte svým kamarádům a své rodině a sdělte jim nějaké dobré zprávy!
  • Vyberte si dvě nebo tři přiměřeně pozitivní prohlášení, která si můžete říkat s přesvědčením. Například opakovat znovu a znovu „Jsem úplně šťastný člověk!“, když se cítíte příšerně, bude nejspíš k ničemu. Místo toho si ale můžete říct třeba: „Stále nalézám věci, které mě těší!“
  • Smějte se – zvláště s přáteli.
  • Věnujte se sexu – milování představuje opravdové přitakání životu.
  • Čiňte dobré skutky; pomáhejte starým lidem (ale nikoli v případě, že je jednou z příčin vašich negativních pocitů skutečnost, že neustále musíte dělat něco pro druhé).
  • Pokud se vám přihodí něco špatného (například ztratíte zaměstnáno, sepište si všechny výhody, které by vám to v krátkodobé i dlouhodobější perspektivě mohlo přinést. Od „Díkybohu, že už nemusím tak brzo vstávat!“ až po „Možná že se ted budu moci věnovat vytouženému povolání“.
  • Každý den si dopřejte nějakou maličkou radost (sklenku vína, tabulku čokolády, posezení na sluníčku) a každý víkend něco většího (dejte si masáž, vyrazte si s přáteli).

 Hezky se vám to čte, ale máte pocit, že to nebude fungovat?

Ano, můžete mít pravdu. Většina lidí v negativních situacích většinou zapomene, co kde četli, jsou naštvaní, smutní, propadnou sebelítosti a kritizování celého světa, jak je všechno na ho*no…

Proto je důležité, co jsem psal na začátku. Nadechněte se a podívejte se na věc z jiných úhlů, dá se najít na vzniklé negativní situaci něco pozitivního? Třeba nejen pro vás, ale i pro druhé…